Home Turistické zajímavosti Vodárna (trkač)

Kalendář akcí

<< Květen 2012 >> 
 Po  Út  St  Čt  Pá  So  Ne 
 
19
212227
28293031   
Vodárna (trkač) PDF Tisk Email

vodarnaBudova někdejší zámecké vodárny leží na levém břehu řeky Vltavy. První, z větší části bez pochyby dřevěnou vodárnu, tu přikázal postavit Ondřej Ungnád ze Suneku okolo roku 1550. Jednalo se o zařízení na dvou dobu moderně vybavené. Součástí bylo mj. čerpadlo, které hnalo vodu železnými rourami z řeky až do kašny na zámku. Převýšení bylo zhruba 12O metrů, proto „není povědomo, aby ve všem Království českém voda tak vysoko vedena byla“. Vodárna trpěla častými povodněmi (např. v roce 1595 a 1598), a ta z roku 1619 se jí stala osudnou.

Novou kamennou budovu vodárny dal vystavět kníže Josef Adam Schwarzenberk roku 1735. Její úpravy proběhly v letech 1822 a 1835. Důležitou roli však v historii vodárny sehrál rok 1861. Tehdy přibylo nové kolo a hlavně dvě turbíny, pomocí nichž se voda hnala až do vodojemu v zámeckém parku.

Na venkovních fasádách vodárny, která svému poslání přestala sloužit zhruba před 40 lety, bychom mohli vidět 10 letopočtů a rysky, které označují povodňový rok a tehdejší výšku hladiny. V interiéru potom zbyla unikátní pístová pumpa z roku 1932, která je technickou památkou.

V zámeckém parku dodnes také stojí patrová vodárenská věž v novogotickém stylu, do kterého byla čerpána voda z vodárny u řeky. Za ní je potom menší nádrž na vodu.

 

EU

Tento projektu Oživení zapomenutých tradic je spolufinancován Evropskou unií.


       
mapa pocasi
 
Pomník Záviše z Falkenštejna

pomnik_zaviseZáviš z Falkenštejna (asi 1250 24. srpna 1290) patřil k rodu jihočeských Vítkovců. Ve znaku měl zelenou růži pánů z Krumlova, z nichž pocházel jeho otec, a sokola na památku hradu Falkenštejn, který vlastnili příbuzní jeho matky. Záviš byl pravděpodobně dědicem hradu,ač někteří historikové ( základ tomuto tvrzení položil Josef Šusta podle Vítka z Prčice, jenž byl prý úředníkem rodu Schonringu a Plankenbergů) se domnívají, že byl na tomto hradě pouze purkrabím ( opírají se o listinu RBM II. č. 917, v níž však nalézáme chyby). S největší pravděpodobností proto jde o omyl a Záviš byl skutečným držitelem hradu.

Celý článek...