Myslivectví a lesnictví má v okolí Hluboké nad Vltavou dlouholetou bohatou tradici. Lesníci, kteří byli dříve zaměstnáni ve schwarzenberských službách, pečovali o svěřené lesy a zvěř s láskou, elánem a vysokou odborností, podobně jako předchozí generace. Odborná péče přispěla i ke zvýšení krajinných krás nejbližšího okolí, čehož je dokladem revír Zámecký, Stará Obora, Nová Obora a revír Poněšický.

Zámecký revír je pouze revírem honebním. Lesní plocha má asi 150 ha, z čehož většina jsou remízy pro zvěř. Před válkou se v něm střílívalo za jediný den v části na západ od Munického rybníka přes 2 tisíce bažantů. V tomto revíru jsou chováni hlavně bažanti a srnčí zvěř. Stará Obora byla zřízena na levém břehu Vltavy v letech 1766 – 1771 Josefem Schwarzenbergem a je z valné části přírodním parkem. Má výměru 1 507 hektarů a chová se v ní zvěř dančí, černá a mufloni. Revíry Nová Obora a Poněšice, rozkládající se na pravém břehu Vltavy, a purkarecký revír na levém břehu Vltavy jsou oborami, kde se chová vysoká zvěř, především jeleni. Celková výměra činí asi 2 000 hektarů.

Lovecká chata spol. Lesy Hluboká a.s.

Hluboká nad Vltavou bývala proslulá svými velkými hony na černou zvěř i za hranicemi. Nádhera těchto hlubockých honů na divoká prasata byla v Evropě známa nesporně tak jedinečně, jako nádhera esterházyovských honů¹ na jeleny u Blatenského jezera. Hony se odbývaly s patřičnou pompou, jaká již nyní, z pochopitelných důvodů, není moc známa. Před válkou byly ve zdejších lesích koncem října pořádány veliké hony a široko daleko proslulá honební sezóna trvala celý týden. Postříleno bývalo několik tisíc kusů. Jejím vrcholem bývala nadháňka na dančí a černou zvěř ve Staré Oboře.

K myslivectví se váže také tradice tzv. parforsních honů. Parforsní hon, označovaný též jako „francouzská štvanice“, se k Hluboké nad Vltavou pojí již od konce 17. století, kdy hlubocký kníže Ferdinand Schwarzenberg zakoupil smečku anglických psů. Parforsní hon je nevšední událostí a vlastní úlovek na honu s přesně stanovenými pravidly nemá podstatný význam. Jedná se o lov na koních, který je charakterizován loveckými signály a hudbou, slavnostními jezdeckými oděvy, složitou organizací a krásnými ceremoniály. Disciplína parforsních honů se k nám opět po letech vrací a získává si své příznivce a obdivovatele. Dávno nejde o zabíjení zvěře, ale o úžasný sportovní zážitek, navíc vždy spojený s velmi příjemným společenským setkáním lidí, jejichž společným koníčkem jsou právě koně a kteří v den, kdy se setkají a prožijí hon, získají spoustu společných zážitků, a tím i témat k rozhovorům a předávání poznatků a zkušeností.

V současné době se na oživování tradice myslivectví a lesnictví v okolí Hluboké nad Vltavou podílejí společnosti Lesy Hluboká a.s., Rybářství Hluboká a.s. a místní podnikatelé.

Společnost Lesy Hluboká a.s. poskytuje komplexní myslivecké služby s možností organizace poplatkových lovů. Společnost má pronajaté honitby v blízkosti zámku Hluboká. Možnost lovů v jeho bezprostřední blízkosti umocňuje zážitky lovců při honech v místních bažantnicích. Myslivost provozuje rovněž společnost Rybářství Hluboká a.s. ve dvou vlastních honitbách.

V Hluboké nad Vltavou se také každoročně na konci června konají Ohradské a národní myslivecké slavnosti. Tato akce navazuje na bohatou lesnickou tradici loveckého zámečku.

¹ Esterházyové byli starobylým šlechtickým rodem v Maďarsku. Historickou tradicí rodu bylo pořádání honů na jeleny v okolí Blatenského jezera za doprovodu výmarských ohařů. (Zdroj: wikipedia.org)