Home Představení zapomenutých tradic

Kalendář akcí

<< Květen 2012 >> 
 Po  Út  St  Čt  Pá  So  Ne 
 
19
212227
28293031   
Představení zapomenutých a oživených tradic regionu PDF Tisk Email

Město Hluboká nad Vltavou a jeho okolí mají bohatou historii, která s sebou v průběhu staletí přinesla množství tradic, některých typicky i netypicky jihočeských, jiných zcela unikátních. Některé tradice, jako například rybářství, myslivectví a jezdectví, jsou v okolí Hluboké nad Vltavou stále živé - uchovaly se v regionu od doby počátku vládnutí šlechtických rodů až do dnešní doby a stále se těší velké oblibě. Tyto tradice jsou také nejperspektivnější pro využití v cestovním ruchu. Naopak tradice vorařství, vinařství a krajkářství by bez snahy některých důležitých aktérů z řad místních rodáků, organizací a spolků už dávno upadly v zapomnění.

Za zapomenutou tradici na Hlubocku lze považovat pivovarnictví, které zaniklo v roce 1882 poté, co došlo v 70. letech 19. století k výstavbě rozsáhlého Schwarzenberského pivovaru v Protivíně, který začal značně prosperovat, a další provozování podhradského pivovaru v Hluboké nad Vltavou se ukázalo jako neperspektivní. Oproti tomu tradici vinařství, se kterou by si Hlubokou donedávna nikdo nespojoval, se v posledních letech podařilo oživit.

Všechny výše zmiňované tradice lze využít v rozvoji cestovního ruchu, především pak v rozvoji jeho šetrných forem, a oživením těchto tradic může být posílena mimosezónní návštěvnost Hlubocka. Využití výše jmenovaných tradic v cestovním ruchu však není zcela závislé na skutečnosti, zda jsou již zapomenuté nebo stále živé. Důkazem toho je obnovení techniky vyšívání rybími šupinami díky zvídavosti jedné z místních rodaček, jež tradici přivedla opět k životu.

 

 

 

EU

Tento projektu Oživení zapomenutých tradic je spolufinancován Evropskou unií.


       
mapa pocasi
 
Pomník Záviše z Falkenštejna

pomnik_zaviseZáviš z Falkenštejna (asi 1250 24. srpna 1290) patřil k rodu jihočeských Vítkovců. Ve znaku měl zelenou růži pánů z Krumlova, z nichž pocházel jeho otec, a sokola na památku hradu Falkenštejn, který vlastnili příbuzní jeho matky. Záviš byl pravděpodobně dědicem hradu,ač někteří historikové ( základ tomuto tvrzení položil Josef Šusta podle Vítka z Prčice, jenž byl prý úředníkem rodu Schonringu a Plankenbergů) se domnívají, že byl na tomto hradě pouze purkrabím ( opírají se o listinu RBM II. č. 917, v níž však nalézáme chyby). S největší pravděpodobností proto jde o omyl a Záviš byl skutečným držitelem hradu.

Celý článek...