Home Kultura, zábava Galerie Knížecí dvůr

Kalendář akcí

<< Květen 2012 >> 
 Po  Út  St  Čt  Pá  So  Ne 
 
19
212227
28293031   
Galerie Knížecí dvůr PDF Tisk Email

Galerie Knížecí dvůrPrezentace děl současných výtvarníků ve výstavních prostorách objektu Knížecího dvora přispívá k obohacení kulturního života města Hluboká nad Vltavou. Kvalitním galerijním plánem a pravidelně pořádanými vernisážemi má Galerie Knížecí dvůr ambice stát se vyhledávaným kulturním stánkem, přitahujícím pozornost uměnímilovné veřejnosti.

Galerie Knížecí dvůrPro nejbližší období je cílem galerie umožnit nejširšímu okruhu zájemců a příznivců umění setkání s nejnovější tvorbou našich Galerie Knížecí dvůrumělců jak pro zhlédnutí, tak pro možnost koupě všech vystavovaných děl. Do budoucna předpokládáme rozšíření do dalších galerijních činností, vytvoření vlastní stálé expozice, tematicky zaměřené prodejní výstavy, obchod s kvalitními uměleckými díly a sbírkami, aukce, zprostředkování koupě a prodeje apod.

Výstavy jsou vždy zahajovány slavnostní vernisáží za účasti autorů s doprovodným kulturním programem (velmi úspěšné byly např. módní přehlídky apod.). Tyto vernisáže byly vždy navštěvovány 50 až 200 většinou pravidelnými příznivci galerie.

Součástí každé autorské výstavy je katalog.

Galerie Knížecí dvůr

Areál Knížecího dvora:

Kromě provozu galerie umožňuje areál Knížecího dvora pořádání dalších kulturních programů jako např. koncerty a větší vernisáže na nádvoří apod.

 

www.knizecidvur.cz

 

EU

Tento projektu Oživení zapomenutých tradic je spolufinancován Evropskou unií.


       
mapa pocasi
 
Alšova jihočeská galerie

Alšova jihočeská galerieAlšova jihočeská galerie je jediné muzeum umění v Jihočeském kraji, které patří k pěti největším ústavům svého druhu v České republice. Zahájila svou činnost 1. ledna 1953 a název dostala dle významného jihočeského rodáka, malíře Mikoláše Alše (1852 - 1913).

Jejím hlavním sídlem je od dubna 1956 někdejší neogotická jízdárna zámku Hluboká nad Vltavou (postavena 1845 - 47 vídeňským architektem Franzem Beerem, adaptována 1953 - 55 budějovickým architektem Jaroslavem Fidrou).

Celý článek...